První tábor pro Vaše dítě?

Naše tábory s angličtinou organizujeme jako jedni z mála i pro velmi malé děti, a to od 5 let. Pro spoustu dětí je náš letní tábor tím prvním, kterého se sami bez rodičů zůčastní. Velmi nám proto záleží na tom, aby se první seznámení s prázdninovým táborem nestalo pro dítě stresujícím zážitkem, ale aby se naopak dítěti na táboře líbilo a aby se už po příjezdu domů těšilo na další ročník tábora plného dobrodružství se Sherlockem.

Zdá se nám proto vhodné poskytnout několik rad rodičům, jejichž děti se na tábor vydávají úplně poprvé:
(Informace získané z internetových stránek www.dobrytabor.cz)

Vzpomenete si na svůj vlastní „první tábor“...Co se vám líbilo, co ne, čeho jste se báli a co vás bavilo a těšilo... Možná ta následující porovnání mohou znít směšně, ale na první dny v mateřské škole se děti vždy nějaký čas připravují, a ještě víc i na školní začátky v první třídě. Podobnost je však na místě – dítě vždy vstupuje do neznámého prostředí. Dokonce, i když pojede se starším sourozencem, ten má často jiné starosti a zájmy, než se „starat“ o mladšího brášku nebo sestřičku.

Zcela zásadní chybou pak je stresování dítka výroky, co všechno bude muset, neblahá jsou slova: „Oni ti ukážou, co je pořádek... Tam budeš muset poslouchat...“ Nelze se pak divit, že se mu nebude chtít... Mluvte s ním raději o tom, co může čekat hezkého, zábavného, zajímavého.

Desatero pro rodiče "prvotáborníka"...

  1. Pečlivě zvažujte typ tábora, na který chcete dítě poslat i to, co uslyšíte od jeho vedoucích. Bude tam mít vaše dítě další vrstevníky, případně už nějaké známé?
  2. Pouvažujte, jaké fyzické nároky dítě čekají? Nebojí se tmy? Není někdy zbytečně lítostivé, nebo naopak hyperaktivní? Zkušení vedoucí dovedou mnohé problémy vašeho dítěte vyřešit, ale musí o nich předem vědět právě od vás rodičů.
  3. U „prvotáborníků“ je opravdu nutné, abyste se seznámili s vedoucími a výborné je, má-li šanci setkat se s budoucími druhy dřív, než až při odjezdu na tábor.
  4. Při přípravě vybavení na tábor se řiďte doporučením vedoucího příslušného tábora. Doby, kdy jste na tábory jezdili sami, jsou nejspíš už dávno pryč.
  5. Buďte co nejsdílnější k vedoucím, klidně prozraďte i drobné fígle, které „fungují“. Vedoucí sice nemá na starosti pouze vaše dítko, ale na vyslechnutí podrobností o trampotách a zkušenostech s jejich překonáváním si ten dobrý najde čas, zvláště u „prvotáborníka“.
  6. Rozhodně nezatajte žádné problémy, například z obavy, že když je „prozradíte“, dítě nebude na tábor přijato. Není nic horšího než tento postup.
  7. Pozor na jídlo, kterým vybavíte dítě na cestu. Krásně osmažený řízek i šunka, vložená do housky může za pár hodin v letním vedru zezelenat a táborový zdravotník a vedoucí (někdy i nejbližší lékař) si pak lámou hlavu, z čeho vaše dítě hned trpí bolestmi žaludku, či ještě horšími střevními potížemi. Posílaní balíčků s jídlem na tábory není nutné. A pochoutky všeho druhu jsou výborným lákadlem pro mravence, vosy, včely, leckdy i hlodavce.
  8. Pište. A současně brzy reagujte na sdělení z korespondence dítěte – pochvalte úspěch, pochlubí-li se jím děcko, povzbuďte, naznačuje-li problém. Rozdáte-li před táborem adresu širšímu příbuzenstvu a dohodnete-li se s nimi na korespondenci (stačí pohledy), „prvotáborník“ je z bohaté a povzbuzující korespondence blažený.
  9. Nedejte na první či druhý dopis, pohled či mobilní volání: „Mami, tati, mně se tu nelíbí, přijeďte si pro mě..!“ Důvodem může být nejčastěji opravdu jen nezvyklost prostředí a běžného táborového života, okamžitý či náhodný nezdar v nějaké hře. Máte-li pochybnosti, spojte se s vedoucím tábora, jistě vám už před táborem sdělil kontakt. V devadesátidevítti případech ze sta po táboře uslyšíte, jak to všechno bylo báječné.
  10. Nezapomeňte či nezaměňte datum a hodinu příjezdu z tábora. Čekání po příjezdu – jestli rodiče nezapomněli přijít – je nedobrou tečkou za zážitky z tábora samotného a svědčí o tom, že dítě bylo odloženo.